Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cedrus libani – Libanonský cedr

article preview

Vzhled a rozšíření: Cedr libanonský (Cedrus libani) je neopadavý jehličnatý strom z čeledě borovicovitých, kde je řazen do podčeledě borovicovité. Cedr libanonský je dlouhověký horský strom, nejstarší exempláře mají přes tisíc let. Dorůstá podle místních podmínek do výše 20 až 40 m, jeho kmen může mít v průměru až 3 m. Mladé stromy mívají pyramidální tvar koruny, u starších je koruna široce deštníkovitá. Někdy se jeho koruna vyvíjí již odspoda bez hlavního terminálu. Kůra je tmavě šedá až černošedá, u starších stromů brázditá. Tlusté větve jsou u mladých stromů vystoupavé, starší je mají vodorovné, případně se mohou pod svou váhou i mírně sklánět. Čtyřhranné, tuhé, zašpičatělé, tmavě zelené až modrozelené jehlice spirálovitě obrůstají hlavní větve a na krátkých bočních větvičkách jsou ve svazcích po 30 až 40. Bývají dlouhé od 15 do 30 mm a tlusté asi 1 mm. Dřevo je ze všech jehličnanů nejbělejší, má nejméně pryskyřice, je rovně rostlé, pevné, odolné dřevokaznému hmyzu i houbám. Samičí šištice na krátké stopce rostou vzpřímeně a jsou vysoké 8 až 10 cm a tlusté 4 až 6 cm, mají hnědou barvu a soudkovitý tvar, na vrcholu jsou zploštělé. Velmi hustě stojící semenné šupiny jsou až 5 cm široké. Samčí šištice jsou štíhlejší a vyšší, prašníky mají prodloužené spojidlo se dvěma podélně pukajícími prašnými vačky. Pylová zrna mají dva vzdušné vaky. Mezi opylením a vlastním oplozením uplyne delší doba, semena opouštějí rozpadavé samičí šištice druhým nebo až třetím rokem po opylení. Trojhranná semena velká od 15 do 18 mm mají čtyřhranné křídlo dlouhé asi 25 mm. Tento druh je rozšířen pouze na Blízkém východě ve státech Libanon, Sýrie, Turecko a na Kypru, roste v nadmořských výškách 1400 až 2000 m n. m., často již v subalpínském stupni s několika měsíční sněhovou pokrývkou a mrazy i pod −30 °C. Cedr libanonský byl v pohořích Libanon a Antilibanon v biblických dobách hojně rozšířen, postupně však byl pro své cenné dřevo téměř vymýcen a zbyla jen dvě torza v rezervacích Cedars of God a Al Shouf Cedar Nature Reserve. V menší míře se nachází v nepřístupnějších místech i na syrské straně. Ve větším rozsahu se zachoval v hůře dostupných pohořích Taurus a Antitaurus v Turecku, kde se převážně vyskytuje poddruh stenocoma. Dále roste ještě na Kypru endemický poddruh brevifolia, který je považován někdy i za samostatný druh.

 
 
Sběr: mladé čerstvé výhonky.
 
INDIKACE:
 
Generálie: Cedrus libani je účinný u některých syndromů chronické intoxikace, podobně jako u alergie s vnějšími projevy na kůži a sliznice. Suchost a svědění. Chronická intoxikace s dermatologickými projevy.
 
Kůže: Suchý ekzém, svědění. Je vhodný na léčbu některých suchých ekzémů (ichtyóza), svědění, chronickou dermatitidu, lupénku. Onemocnění kůže. Podráždění kůže. Opruzeniny kůže (vyrážka z plínek). Stárnutí kůže u starších pacientů. Onemocnění mazových a potních žláz. Senilní pruritus. Drenážní lék kůže. Infikované kožní problémy. Lichenoidní dermatózy. Na následky dehydratace kůže sluncem. Chronický zánět kůže. Nadměrné rohovatění kůže (keratosis). Alergické symptomy na kůži z intoxikace. Suchá, nedostatečně prokrvená kůže. Kožní choroby, ekzémy.
 
Dýchací cesty: Léčípodráždění sliznic dýchacích cest.
 
Trávení: Léčí podráždění sliznic zažívacího ústrojí. Onemocnění – ústa, jazyk, dásně.
 
Ledviny: Má drenážní účinek na ledviny.
 
Konečník: Anální trhliny (fisury). Svědění konečníku.
 
Kontraindikace: nejsou známy.   
 
Doporučené kombinace: Ulmus campestris, Juglans regia, Ribes nigrum.
 
Dávkování 1: 1 kapka léku v potenci D1 na 1kg váhy, rozdělena do 2-3 dávek denně, po dobu 4-6 týdnů.
 
Dávkování 2: Dospělí: 50 kapek (1/2 lžičky) jednou až třikrát denně. Děti mladší 12 let: 15 - 25 kapek jednou až třikrát denně, po dobu 4-6 týdnů.
 
Dávkování 3: používá se matečný macerát podle schématu 1 kapka na 1 kg děleno 10, rozdělené do 2-3dávek. Například na 80 kg váhy je to 80/10, to je 8 kapek na den rozdělené do 3-4 dávek, po dobu 4-6 týdnů.
 
Podobné: Platanus orientalis, Secale cereale, Sulphur.
 
Zdroje:
Jiří Janča a Josef A. Zentrich, Herbář léčivých rostlin 5. díl
 Philippe Andrianne, Velká kniha gemmoterapie
 Josef A. Zentrich, Gemmoterapie - přírodní léčba pupeny
 Jarmila Podhorná, Pupeny léčí
 internet