Vzhled a rozšíření: Habr (Carpinus L.) je rod stromů, vzácně keřů. Je to statný strom s mohutnou vysoce klenutou, leč někdy poněkud nepravidlenou korunou. Kmen je pokryt šedou hladkou kůrou, větve leskle hnědou. Listy jsou střídavé, podlouhle vejčité, na vrcholu krátce zašpičatělé, dvojitě ostře pilovité. Pupeny habru jsou drobné, štíhlé a rostou střídavě. Mají červenavě hnědou barvu, zatímco větvičky jsou tmavší, skoro černé. Nápadné je na pupenech také to, že působí ojíněným a jakoby vysušeným dojmem, jako by měly na povrchu tenké suché šupinky. Květy jsou jednopohlavné, v oddělených květenstvích. V samčích jehnědách jsou jednotlivé květy umístěny jednotlivě v úžlabí listenů, okvětí i listence u nich chybí, tyčinek obsahují 4-12. Samičí květy uspořádány také v jehnědách a mají šupinkovité okvětí a 2 nitkovité blizny. Plod je oříšek s křídlem, které vzniklo srůstem 3 listenců. Opylování i rozšiřování plodů se děje pomocí větru. Habr obecný (Carpinus betulus) zařazujeme do čeledi habrovitých, ve starší odborné literatuře nalezneme i jeho zařazení do čeledi lískovitých. Habry jsou domácí původní dřevinou, rostoucí nejen v celé Evropě, ale i ve střední Asii. Ve volné přírodě habry dorůstají výšky až 30 metrů, koruny pak dosahují průměru kolem 20 metrů. Pro živé ploty habry mají výšku od jednoho až do 4 metrů, v zámeckých parcích ale nalezneme i živé ploty ve výšce 6 metrů. Jeho původní areál zahrnuje Evropu, Kavkaz a Asii od Turecka po Írán.